KEYNOTE SPEAKERS

Mgr. Jana Ambrózová, PhD.

Katedra etnológie a folkloristiky, FF UKF, Nitra

Anotácia prednášky: Významové dimenzie pojmov centrumperiféria vs. vedecký diskurz etnomuzikológie
Etnomuzikológia je vedným odborom, ktorý svojím zameraním, objektmi skúmania a spôsobmi vedeckej interpretácie skúmaných javov spočíva na pomedzí hneď niekoľkých vedných disciplín. Prednáška si kladie za cieľ nielen extrapolovať vybrané subdisciplinárne špecializácie, výskumné témy a teoretické prístupy etnomuzikológie, v rámci ktorých dichotómia „periférie“ a „centra“ výraznejšie rezonuje, ale tiež skrz významové roviny uvedených kategórií reflektovať zásadnejšie momenty vývoja samotnej etnomuzikológie ako špecifickej vednej disciplíny zaoberajúcej sa kultúrnymi, sociálnymi, či umeleckými dimenziami hudby a hudobných kultúr.

Bio:
Jana Ambrózová je etnomuzikologička, hráčka na husliach a lektorka tradičného spevu, ktorá sa vo svojom výskume zaoberá vývojom tradičnej ansámblovej hudby na Slovensku a epistemiológiou herných štýlov so zameraním hráčov/hráčok na sláčikových hudobných nástrojoch. Pôsobí na Katedre etnológie a folkloristiky Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Je zástupkyňou riaditeľa Študijnej skupiny Music and Dance of the Slavic World v rámci International Council for Traditional Music a predsedníčkou občianskeho združenia Tradana, ktoré sa venuje skúmaniu a popularizácii tradičnej hudobnej a tanečnej kultúry na Slovensku a vydavateľskej činnosti.

*************************************************************************************

prof. PhDr. Petr A. Bílek, CSc.

Ústav české literatury a komparatistiky FF UK, Praha, ČR
Ústav věd o umění a kultuře, FF Jihočeské univerzity, České Budějovice, ČR

Anotácia prednášky: Kulturní transfer jako hybatel významových posunů z centra na periferii a obráceně
Příspěvek se zaměří (s využitím ilustrativního materiálu, kterým bude tvorba Boba Dylana a pár dalších příkladů z oblasti rockové hudby) na problematiku proměn sémantického/referenčního pole, k níž dochází při transferu určitého motivu/tématu z jednoho kulturního (časo)prostoru do (časo)prostoru jiného z hlediska vztahu mezi centrální a periferní pozicí, které se tímto transferem mění. Výklad se bude snažit zohlednit, nakolik bývá vertikální posun (centrum – periferie) provázán zároveň i s posunem horizontálním (vysoké – nízké). Příspěvek by měl směřovat k obecné otázce, nakolik dává smysl ztotožňovat cestu kulturálních studií z periferie do centra akademického zájmu se záměnou „vysoké“ kultury za kulturu „nízkou“.

Bio:
Petr A. Bílek vystudoval češtinu a angličtinu na FF UK v Praze, od roku 1991 pracoval na Katedře české literatury FF UK jako odborný asistent. V letech 1994-97 a 2000 působil jako hostující profesor na Brown University v Providence v USA. Habilitoval se v roce 2004 a profesorem novější české literatury byl jmenován v roce 2008. V současnosti přednáší teorii a dějiny moderní české literatury na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK v Praze a je ředitelem Ústavu věd o umění a kultuře na FF JU v Českých Budějovicích, kde učí dějiny a teorii populární kultury. Vydal odborné knihy Hledání jazyka interpretace (k modernímu prozaickému textu) (2003), Models of Representations in Czech Literary History (2010; spolu s Vl. Papouškem), Cosmogonia: Alegorické reprezentace „všeho“ (2012; spolu s Vl. Papouškem), Naratologie: Strukturální analýza vyprávění (2013; spolu s T. Kubíčkem a J. Hrabalem), Literary Universe in Three Parts: Language – Fiction – Experience (2018; spolu s Vl. Papouškem a D. Skalickým) a Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře (2018; spolu s M. Kaplickým, Vl. Papouškem a D. Skalickým). Je autorem i knih popularizačních a téměř padesáti studií; kromě literatury se věnuje i populární kultuře a sémantice médií.

*************************************************************************************

doc. Max Ryynänen, PhD.

Department of Art, Aalto University, School of Arts, Design and Architecture, Helsinki, Finland

Annotation of the lecture: Sending Chills Up My Spine: Somatic Film and the Care of the Self
Films are consciously made to produce somatic stimulation and the audience consciously attends the cinema or opens netflix to gain it. Examples of this kind of film use are horror, thrillers and action movies. We feel itching in the sole, we jump up from the chair and we feel physical disgust. I would like to call this type of film somatic film. What do we learn from our bodies when we watch somatic film? I will approach the problem from a Foucauldian perspective. In the last part of the history of sexuality, Care for the Self, Michel Foucault raised discussion about the return of (Western) bodily self-care, once central for the stoics and now again present through the contemporary project of well-being. Through challenging oneself and through reflecting on one’s own borders through film might be a form of care of the self, and a way for us to not just experiment and reflect, but to teach ourselves and learn through film about our own bodies.

Bio:
Max Ryynänen is a Helsinki-based aesthetician who is the senior lecturer of theory of visual culture in Aalto University Finland, and the editor-in-chief of two journals, The Journal of Somaesthetics (together with Richard Shusterman and Falk Heinrich) and Popular Inquiry: The Journal of the Aesthetics of Kitsch, Camp and Mass Culture (together with Jozef Kovalcik). He has just published an edited volume (together with Kevin Tavin and Mira Kallio-Tavin) through Palgrave with the title Art, Excess, and Education, including texts by e.g. Noël Carroll, Paco Barragan and Raphael Vella. His latest journal articles discuss kitsch, Indian medieval philosophy, art scenes (with Jozef Kovalcik) and rap music, in The Journal of Comparative Literature and Aesthetics, Poetics, Terra Aestheticae and Contemporary Aesthetics.
For more information see webpage (http://maxryynanen.net/).